Pasák vepřů

DeletedUser18215

Hosť
Kdysi dávno, ještě před vznikem ČeskoSlovenska, se konala oslava na počest dobití barbarské vesnice. Bohužel nemohli býti všichni přítomni, neboť spoustu chrabrých bojovníků zůstalo ležet pod hradbami těch bezvěrců... Sám o tom věděl jeden válečník, který ani neseděl vedle hlavního stolu, ba naopak, seděl až na samém okraji, aby to měl nejblíže nálevnímu pultu, páč hasil žal pivem... Jeho další dva bratři tu s ním už nebyli... Nicméně i tak měl cenu útěchy, momentálně schovanou ve své kapse... Svojí zdravou rukou ošahával prstem, který si vzal jako symbol vítěství po zabití jeho minulého majitele, Sira Killiana, kapitána oddílu. Chlap to byl jak hora, však říkalo se, že právě tento prsten mu dodává nadlidskou sílu a snad nikdy neucítí jeho nositel v boji únavu... "hmm... Kdyby tu byl teď se mnou můj starší bratr Vincent, ten by mi řekl, co je na těch báchorkách pravdy..." přemítal o svém novém prstenu.

Náhle se ozval gong z druhé části rohu a herold začal hlásat: " Jeho veličenstvo, na důkaz Vaší chrabré odvahy a díkům dnešních úspěchů, rozhodl se, že několik z Vás odmění vlastní vesnicí, za kterou budete plně odpovědní, povýší Vás do šlechtického stavu, abyste spravovali nově dobité území. Nechť přistoupí ti nejlepší bojovníci, kteří sťali hlavy velícím důstojníkům. Dar pro korunu od padlých kapitánů bude stačit na důkaz Vašich činů..."

"Ach Vincente... má ten zatracený kov nějaké plesnivé půdy a pár pasáčků vepřů, kterým budu říkat, kde mají pást?" přemítal válečník..

Zástup už se krátil a hromada před královským stolem ho téměř schovala. Od vzácných válečných seker, přes paladinovu přilbici, kopí kapitána Morgena, co velel oddílu lehké kavaléri, už zbývali pouze tři vesnice, o které se mohli ucházet...

Válečník se rozhodl, že na počest svých bratrů, se chce stát někým důležitým, tak, aby bylo jejich rodné jméno zapsáno do knihy rodů.

Když na něj přišla řada, v rukou nedržel nic. Herold na něj koukal s opovržením a jistotou, že je to zas nějaký nuzný chlap, co si chce vylhat vyznání. Ale najednou osoba před ním promluvila hlubokým mužským hlasem.
"Zabil jsem sira Killiana, po jeho smrti se dostala panika do jejich řad a náš oddíl prolomil jejich linii, zadní branou jsme vtrhli do města, kde padli mí bratři při pokusu otevření hlavní brány. Nicméně zbytku mužům se podařilo splnit poslání. Na důkaz mého činu daruji jeho veličenstu tento prsten, který měl u sebe Sir Killian" Válečník sáhl do své kapsy... pomalu, velmi pomalu, vytáhl prsten a vložil je na stůl před samotného krále, aby si ho mohl prohlédnout. Král s údivem vykřikl. " je to pravda.."

Náhle něco přistálo na stole, snad nějaký pták. Muži u stolu se začali chechtat, zvíře bylo vyplašené a pobíhalo mezi talíři jako splašené. Najednou čaplo prsten a začalo utíkat, ale válečník byl rychlejší. Chňapl zvíře do rukou i s prstenem. Podíval se na něj a zvolal.

"Tak ty jsi přišla krást? Hoďte veverku kuchaři.." nestihl doříct, protože ho veverka kousla, on ji pustil a byla pryč...

pryč...

Král se začal smát.

Tento příběh si už nikdo nepamatuje, snad jen pohádka pro mlé lorďátka, co usínají v bezpečí svých hradeb, na kterých vlaje standarta s vyobrazenou veverkou...

Herní jméno: Deesh
Svět: 38
 
Naposledy upravené moderátorom: